|
|
Variabilita spánku a spánkového chování u vybraných homogenních skupin osob
Tomašovská, Jana ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šonka, Karel (oponent)
V současné době stoupá frekvence tzv. civilizačních chorob a životní rytmus industriální společnosti přináší i zvýšenou četnost spánkových poruch. Ve společnosti můžeme pozorovat různé nefyziologické nebo patologické jevy, které provázejí naši kulturu a společnost, pro něž člověk nemá a nemůže mít vytvořeny adaptační mechanismy. Cílem předkládané diplomové práce je zmapování spánkového chování dvou skupin zdravých dospělých osob (mladí dospělí a senioři) a zjištění faktorů, které kvalitu spánku ovlivňují. Stanovili jsme tři hypotézy (Hypotéza č. 1: Během života se délka a kvalita spánku mění. Hypotéza č. 2: Délka spánku má vliv na BMI. Hypotéza č. 3: Délka spánku je závislá na životním stylu.) a dalším šetřením jsme ověřovali jejich platnost. Do vzorku jsme zařadili skupinu mladých dospělých (76 žen a 51 mužů) a skupinu aktivních seniorů (50 žen a 40 mužů). Spánkové chování jsme sledovali dotazníkovou formou, každá osoba zodpověděla 50 otázek. Odpovědi byly statisticky zpracovány. Při kontaktu s respondenty jsme zaznamenali jejich základní somatické charakteristiky (tělesnou výšku, tělesnou hmotnost a Body Mass Index). Zjistili jsme statisticky významný rozdíl (p < 0,05) ve spánkovém chování mladých dospělých jedinců a seniorů ve všedním dni a o víkendu. U mladých dospělých zaznamenáváme nárůst...
|
|
|
"Hospodské chování" vysokoškolských studentů: specifické rituály návštěv a výběru
Hromada, Jan ; Volek, Martin (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Práce se zabývá významem hospody jako rituální činnosti pro tvorbu sociální identity skupin vysokoškoláků navštěvujících pravidelně hospodu. Práce se snaží zjistit pravidla tvorby integrity skupiny v prostředí hospody jakožto tradiční sociální instituce. Použita je na pozadí teorie sociální identifikace. Analýza byla provedena způsobem indukční analýzy na datech, získaných polostrukturovanými rozhovory s mladými lidmi, převážně vysokoškoláky, kteří patří do stálejších skupin navštěvujících hospodu. Výsledkem byla hospoda jako důležité a univerzální místo integrace skupin studentů, jejíž význam je rozlišen na základě dvou typů skupin. Rozdíly významu hospody jsou dány povahou vzniku a společných znaků při tvorbě skupiny. Rozlišený jsou skupiny, které vznikly na základě dobrovolných a nedobrovolných znaků. Nelíší se pouze významem hospody ale též otevřeností, náchylností konfliktů a způsobem udržování koheze ve skupině. Zároveň je popsána v některých ohledech také instituce hospody pro skupiny, význam sociální identity jedince a jak se identita jednotlivce projevuje ve skupinách jakožto vzájemného vztahu prolínání individuí, budujících si vzájemný vztah společnými činnostmi, které jsou jako návštěva hospody ritualizovány.
|
|
|
Hospoda a sociální identifikace ve skupinách vysokoškolských studentů
Hromada, Jan ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Práce se zabývá významem návštěvy hospody jako ritualizované činnosti skupin pro tvorbu sociální identity ve skupinách vysokoškoláků, kteří v ní pravidelně tráví svůj čas. Práce se snaží zjistit pravidla tvorby integrity skupiny v prostředí hospody jakožto tradiční sociální instituce. Použita je na pozadí teorie sociální identifikace. Analýza byla provedena způsobem induktivní analýzy na datech, získaných polostrukturovanými rozhovory s mladými lidmi, převážně vysokoškoláky, kteří patří do stálejších skupin navštěvujících hospodu. Výsledkem byla hospoda jako důležité a univerzální místo integrace skupin studentů, ve které se tvorba skupinové identity udržuje a rozvíjí podle povahy vzniku skupiny a jejími spojujícími znaky a zážitky. Rozlišeny jsou skupiny, které vznikly na základě dobrovolných a nedobrovolných znaků. Nelíší se pouze významem hospody ale též otevřeností, náchylností konfliktů a způsobem udržování koheze ve skupině. Zároveň je popsána v některých ohledech také instituce hospody pro skupiny, význam sociální identity jedince a jak se identita jednotlivce projevuje ve skupinách jakožto vzájemného vztahu prolínání individuí, budujících si vzájemný vztah společnými činnostmi, které jsou během návštěvy hospody v těchto skupinách rozšiřovány a které napomáhají kohezi skupiny.
|
|
|
Variabilita spánku a spánkového chování u vybraných homogenních skupin osob
Tomašovská, Jana ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šonka, Karel (oponent)
V současné době stoupá frekvence tzv. civilizačních chorob a životní rytmus industriální společnosti přináší i zvýšenou četnost spánkových poruch. Ve společnosti můžeme pozorovat různé nefyziologické nebo patologické jevy, které provázejí naši kulturu a společnost, pro něž člověk nemá a nemůže mít vytvořeny adaptační mechanismy. Cílem předkládané diplomové práce je zmapování spánkového chování dvou skupin zdravých dospělých osob (mladí dospělí a senioři) a zjištění faktorů, které kvalitu spánku ovlivňují. Stanovili jsme tři hypotézy (Hypotéza č. 1: Během života se délka a kvalita spánku mění. Hypotéza č. 2: Délka spánku má vliv na BMI. Hypotéza č. 3: Délka spánku je závislá na životním stylu.) a dalším šetřením jsme ověřovali jejich platnost. Do vzorku jsme zařadili skupinu mladých dospělých (76 žen a 51 mužů) a skupinu aktivních seniorů (50 žen a 40 mužů). Spánkové chování jsme sledovali dotazníkovou formou, každá osoba zodpověděla 50 otázek. Odpovědi byly statisticky zpracovány. Při kontaktu s respondenty jsme zaznamenali jejich základní somatické charakteristiky (tělesnou výšku, tělesnou hmotnost a Body Mass Index). Zjistili jsme statisticky významný rozdíl (p < 0,05) ve spánkovém chování mladých dospělých jedinců a seniorů ve všedním dni a o víkendu. U mladých dospělých zaznamenáváme nárůst...
|
|
|
Time management
Hanus, Filip ; Franková, Emilie (vedoucí práce) ; Motlová, Veronika (oponent)
Umět hospodařit s časem je nezbytné. Teoretická část se zabývá tím, co je to time management, jak vznikl a jak se vyvíjel. Přibližuje nám zásady správného hospodaření s časem a principy efektivní organizace práce. Zaměřuje se na cíle a jejich stanovování, biorytmy a jejich vliv na naší produktivnost a nejčastější zloděje času. Na základě analýzy časových snímků a polostrukturovaných rozhovorů sledujeme v praktické části dva týdny života šesti studentů vysokých škol. Klademe si za cíl zjistit, jak respondenti využívají svůj čas, jaké mají o time managementu povědomí a jaké je rozložení aktivit u studentů, kteří bydlí v samostatném pokoji a studentů, kteří sdílí pokoj s jedním, nebo více spolubydlícími.
|
|
|
Psychická zátěž u vysokoškoláků.
BLECHOVÁ, Romana
Tématem diplomové práce je výskyt psychické zátěže u studentů vysoké školy. Práce není zaměřena pouze na přítomnost, ale také na míry psychické zátěže a dále na faktory, které míru zátěže ovlivňují Prvním cílem práce je analyzovat výskyt a působení psychické zátěže u studentů ZSF. Dílčím cílem práce je popsat souvislost fyzické aktivity a psychické zátěže, neboť mnoho autorů uvádí, že fyzicky aktivní jedinci jsou více psychicky odolní. Dále zjistit kolik studentů trpí určitým stupněm deprese a zda studenti vyhledali odbornou pomoc. Praktická část se zabývá rozborem jednotlivých otázek z dotazníku, které jsou graficky zpracovány do podoby grafů. Dále je v této části uvedeno hodnocení standardizované části dotazníku, rozdělení studentů do skupin podle SDS indexu a vyhodnocení hypotéz pomocí statistického zpracování metodou vícenásobné regresní analýzy pomocí bezplatně dostupného programu Gretl. Pro účely výzkumu byly formulovány dvě hypotézy: H1: Psychická zátěž je přítomná u studentů prvních ročníků bakalářského studia vysoké školy. H2: Míra psychické zátěže se liší u fyzicky aktivních a neaktivních studentů. Tyto hypotézy byly statisticky vyhodnoceny pomocí vícenásobné regresní analýzy v bezplatně dostupném programu Gretl a na základě výsledků potvrzeny nebo vyvráceny. Výsledky této práce mohou být využity pro potřeby fakulty, která tak může získat ucelený dílčí pohled na vliv fakultního prostředí na psychický stav studentů. Studium na vysoké škole je nejen prostředkem pro získání odborných znalostí a kvalifikace v daném oboru, ale také sociálním prostředím, kde lze získat mnoho kontaktů.
|
|
|
Vysokoškolský student z hlediska jeho osobnostního vývoje a rozvoje
RZESZUTKOVÁ, Eva
Diplomová práce s názvem: "Vysokoškolský student z hlediska jeho osobnostního vývoje a rozvoje", se zabývá především osobností vysokoškolského studenta. Jeho motivací ke studiu, jeho hodnotovou orientací a také vnitřními a vnějšími faktory, které na něj v průběhu jeho studia působí. V diplomové práci jsou taktéž vymezené věkové zvláštnosti studenta. Část práce je věnována legislativě, která se týká studenta vysoké školy, zákon 111/1998 o vysokých školách a koncepční dokumenty MŠMT. V empirické části diplomové práce je prezentován kvantitativní výzkum, který pomocí dotazníkového šetření zkoumal motivaci, hodnotové orientace studentů a subjektivní pohled studentů na jejich osobnostní vývoj a rozvoj.
|
host ::
RSS.